Krev, nejcennější tekutina na světě, jenž zastává v těle mnoho nezastupitelných funkcí. Jen díky ní mohou ostatní orgány správně fungovat a postihne-li jí anémie, citelně to pocítíte. Tvoří přibližně 10% celkové hmotnosti těla, což v jednotce objemu představuje 4,5 až 6 litrů. Objem je převážně závislí na věku, pohlaví, váze, výšce a zdravotním stavu. Avšak jde všeobecně konstatovat, že hranicí ohrožující člověka na životě je ztráta 1,5 l. Samotná krev je složena ze dvou složek, krevní plazmy (55%) a krevních buněk (45%). Plasmu tvoří převážně voda s příměsí organických a anorganických látek. Krevní buňky jsou zastoupeny destičkami, bílými a červenými krvinkami. Krevní destičky se starají o srážlivost krve, bílé krvinky se starají o imunitu organismu a červené plní funkci přenašeče kyslíku a oxidu uhličitého. Jsou tvořeny červeným krevním barvivem hemoglobinem, jehož nedostatek se nazývá chudokrevností.
Anémie se řadí mezi nejrozšířenější choroby postihující lidstvo. Zdravotnická organizace uvádí, že tzv. nutriční anémií trpí přibližně 30% populace Země. Pod pojmem nutriční se skrývá prachsprostá nedostatečná pestrost stravy, z níž si nejsme schopni vzít dostatečné množství železa, vitamínu B12 či kyseliny listové. Tato nutriční anémie je sice nejrozšířenější, avšak při symptomech chudokrevnosti se o ní nemusí jednat automaticky. Proto je mnohem výstižnější používat pojmenování anemický syndrom, pod nímž se skrývá celá řada možných chorobných stavů, které by mohli poruchu vyvolat.
Právě proto je anémie dělena dle vzniku na nedostatečnou krvetvorbu a zvýšení krevních ztrát. Anémie nedostatečné krvetvorby je nejčastěji zapříčiněna nedostatkem stavebních prvků červených krvinek. V takovém případě mluvíme o sideropenické anémii (železo), perniciózní anémie (vitamín B12) a megaloblastová anémie (kyselina listová). Ale také se může jednat o útlum krvetvorby v kostní dřeni způsobený aplastickou anémií či anémií chronických chorob. Mezi časté choroby vyvolávající ji jako příznak patří onemocnění ledvin či leukémie. Anémie způsobená krevními ztrátami je definována případy náhlého i pozvolného krvácení či destrukcí erytrocytů, způsobených autoimunitní reakcí organismu.
Anémie, jakožto nemoc krve je z medicínského hlediska charakterizována jako stav, při němž klesne hladina hemoglobinu pod stanovenou hranici. Hranice závisí na věku a hlavně pohlaví. U mužů se Hb pohybuje v rozmezí 130 až 180 g/l, přičemž za dolní mez lze považovat Hb 135 g/a a Htk 0,4. U žen vlivem menstruace hranice kolísá v rozmezí 120 až 160 g/l, za minimální standart je považována hladina hemoglobinu 120 g/l a hematokritu 0,35. Jelikož je hemoglobin základem červených krvinek, jenž na sebe váže kyslík, dochází při jeho nedostatku k nedostatečnému okysličování tkání a orgánů. Organismus na vzniklou situaci reaguje rozdělením priorit, tedy přednostně zásobuje životně důležité orgány, jako je srdce, mozek či plíce a utlumí některé jiné např. kůži či ledviny. Právě proto vzniká ona typická bledost, jenž se nejvíce projevuje na kůži a sliznicích. Svaly dostávají nedostatek kyslíku a naopak je z nich odváděno i málo oxidu uhličitého, což se začne projevovat únavou a celkově výkonnost organismu klesá. Dostavuje se letargie, dušnost, tachykardie. U některých jedinců se může vyskytnou i porucha spánku. Pacienti, jenž trpí kardiovaskulární poruchou patří k ohrožené skupině, neboť u nich anémie může vyvolat i srdeční selhání. Jednotlivé symptomy je nutné u každého pacienta posuzovat individuálně, protože jejich projev je dost závislí na jeho zdravotním stavu a rychlosti nástupu anémie. Při pozvolném ubývání množství červených krvinek se tělo dokáže částečně adaptovat a příznaky nemusí být až tak patrné.
Anémie se svým způsobem stává civilizační chorobou, neboť mnoho lidí podceňuje význam vyvážené a zdravé stravy. Aby tělo mohlo správně fungovat, potřebuje pravidelný přísun vitamínů, minerálů a stopových prvků. Zdraví dospělý jedinec si při správném stravování dokáže vše potřebné s potravy vzít, avšak chybí-li mu nějaká složka, může se projevit nedostatek. Na to si v případě železa musí zvýšený pozor dávat vegetariáni a vegani, neboť jeho hlavním zdrojem je právě maso. V případě, že ho nekonzumují, musí do jídelníčku zařadit adekvátní náhradu, třeba i v podobě doplňků. Anémie i při správné životosprávě může vzniknout u těhotných a kojících žen, kdy je značná část zásob využívána k vývoji plodu. Tendenci trpět chudokrevností mají nedonošené děti, neboť si nestačili vytvořit dostatek zásob, jenž by jim za normálních okolností vystačili na půl roku života. Povětšinou se na nedostatek přijde hned po porodu a od patnáctého dne je nasazeno adekvátní množství železa. Krizovým věkem u dětí může být i dospívání, a to zvláště u dívek, kdy se dostavuje menstruace, zpravidla doprovázená nepravidelnou stravou a tendencí držet diety. Svou roli může hrát i větší sportovní zátěž. I chlapci vyžadují vyšší přísun železa, neboť u nich začíná výraznější růst svalů a myoglobinu. Myoglobin je defakto monomerický protein, jenž je tvořen globinem a hemovou skupinou. Jeho funkcí je ve svalech přenášet kyslík.